Tři čeští básníci očima grafologie

Lektorka: PhDr. Helena Veličková, Vědecká knihovna Olomouc

Úvod o grafologii

Grafologie je diagnostická metoda. V písmu se projevuje osobnost stejně jako ve vizáži, výrazu, způsobu řeči, chování, pohybech, tanci atd. V Evropě začala v 16. století v renesanci jako empirická věda, která umožnila potvrdit pravost rukopisů a podpisů na listinách, dopisech, závětích.

V 19. stol. se do ní vložili Němci a novodobá psychologie - vypracovali hlavní zásady, jak se osobnost pisatele projevuje v písmu, udělali systém. Ve 20. století - definitivně prokázáno, že rukopis je ve skutečnosti „mozkopis“, dělaly se pokusy s mozkovými centry - drážděním cortexu, mezimozku, mozečku, pallida atd. se mění písmo. Grafologie má díky testům mozku téměř status exaktní vědy, i když samozřejmě patří do oblasti psychologie, tedy humanitního oboru.

Hlubinná psychologie 20. stol. otevřela symbolickou rovinu písma, umožila vhledy do osobního nevědomí, vlivu kolektivního nevědomí, dává možnost odhadnout duchovní úroveň pisatele a proniknout do jeho „systému proč“ - tedy nevědomé, skryté pohnutky jeho myšlení a konání.

Grafologická diagnostika je komplexní, vysoce efektivní, pro rozbor stačí minimální vklad energie a materiálu, není potřeba přítomnost pisatele. Grafologie se dá využít i pro historické rukopisy - ale trochu jinak limitovaná.

Klasická grafologie: Grafické znaky, které zkoumáme - 15 až 30 základních, celkem asi 60 plus řada empiricky vypozorovaných detailů a empiricky potvrzených symbolických tvarů, pásmová symbolika. Stále se rozšiřuje poznání.

Zkoumáme tlak, tah, velikost, plošnost x hubenost, oblost x hranatost, šířku x těsnost, těstovitost x ostrost, sklon, způsoby spojování, pravidelnost x nepravidelnost, vybíhavost x nevybíhavost délek, levoběžnost x pravoběžnost, ztuhlost x uvolněnost, rytmus, okraje, umístění na ploše a další. 

Tři čeští básníci z pohledu grafologie - příloha v pdf.